Schopnost pracovat s umělou inteligencí a dalšími automatizačními nástroji patří u české generace Z i mileniálů mezi pět nejdůležitějších dovedností, které chtějí dále rozvíjet. Zájem o tuto dovednost projevilo 43 % respondentů z generace Z a 41 % mileniálů.
AI jako příležitost k dalšímu rozvoji
V souvislosti s profesním rozvojem a duševní pohodou využívají obě generace AI nejčastěji k hledání příležitostí ke vzdělávání a dalšímu rozvoji (74 % Gen Z a 70 % mileniálů). Umělá inteligence jim radí ohledně kariéry (66 % Gen Z a 59 % mileniálů) nebo při zvládání pracovního stresu (61 % Gen Z a 56 % mileniálů).
„Pro mladou generaci není AI hrozbou, ale spíše příležitostí. Mnozí očekávají, že její využívání jim ušetří čas, zlepší výkon a otevře nové cesty k růstu, což může dlouhodobě přispět i ke zlepšení jejich finanční situace,“ říká Andrea Černá, expertka na HR trendy a manažerka ve společnosti Deloitte.
K vyhledávání informací raději AI než Google
Školení nebo jinou formu vzdělávání v oblasti AI už absolvovalo 30 % tuzemských zástupců generace Z a 27 % mileniálů. V obou případech jde o mírně vyšší podíl než ve světě (24 % Gen Z, 23 % mileniálů). Naopak mladí lidé ve světě (konkrétně 35 % Gen Z a 38 % mileniálů) častěji než jejich čeští vrstevníci (23 % Gen Z a 26 % mileniálů) uváděli, že vzhledem k rychlému vývoji technologií aktivně hledají další příležitosti ke vzdělávání v oblasti umělé inteligence.
„Tři čtvrtiny respondentů z obou generací, kteří se domnívají, že AI ovlivňuje jejich život pozitivně, uvedli, že se tak děje jak v práci, tak v osobním životě. Právě nejmladší generace je s AI nejvíc sžitá. Mezi jejími příslušníky je zcela běžné, že se na ni obracejí častěji než na klasické vyhledávání přes Google,“ popisuje dále expertka Andrea Černá.
Průzkum také ukázal, že oproti svým vrstevníkům ve světě (68 % Gen Z, 66 % mileniálů) se ale čeští zástupci Gen Z (63 %) a mileniálové (58 %) cítí v souvislosti s využíváním AI jako méně sebejistí.
Část mladých AI při práci stále nevyužívá
Přestože umělá inteligence stále více prostupuje do pracovních rutin mladých lidí, část z nich ji při práci stále nepoužívá. Dotazovaní Gen Z nejčastěji vnímají, že je pro ně často rychlejší zvládnout práci bez využití AI (25 %). Dále uvedli, že nemají dostatek znalostí a zkušeností k jejímu využívání (24 %), chybí jim čas nebo nevnímají, že by jim pomohla řešit specifické potřeby jejich práce (23 %). Mileniálům nejčastěji brání ve využití AI nedostatek znalostí a zkušeností, jak uvedlo 30 % z nich, dále za bariéru označují nedostatek efektivních příležitostí pro trénink, nedůvěru ve výstupy AI (23 %) a skutečnost, že nástroje, které mají k dispozici, nepovažují za dostatečně kreativní (20 %).
Mladí Češi jsou v adopci AI mnohdy dál než jejich zaměstnavatelé
Práce s AI je mezi mladými zaměstnanci ve firmách zatím převážně výsledkem jejich vlastní iniciativy, zatímco systematická podpora ze strany zaměstnavatelů stále zůstává spíše výjimkou. „Pokud se podíváme na data z průzkumu, AI nástroje poskytované zaměstnavatelem hodnotí jako dostatečné nebo téměř dostatečné jen přibližně třetina respondentů z generace Z i mileniálů. Podpora AI ze strany vedení firem sice úplně nechybí, ale skutečnou výzvou bude proměnit ambice v každodenní praxi,“ dodává Andrea Černá z Deloitte.
Průzkum Deloitte Gen Z & mileniálové je unikátní a svého druhu nejrozsáhlejší šetření mezi nejmladšími generacemi, který poradensko-technologická společnost Deloitte každoročně opakuje. Aktuálního průzkumu (2026), realizovaného již popatnácté, se zúčastnilo celkem 22 595 respondentů z generace Z a mileniálů ze 44 zemí, včetně České republiky. Sběr dat proběhl na přelomu roku 2025 a 2026. Jak je definováno v samotné studii, respondenti z generace Z se narodili mezi lednem 1995 a prosincem 2007. Respondenti z generace mileniálů pak mezi lednem 1983 a prosincem 1994.