„Umělá inteligence se jednoznačně stala běžnou součástí práce, to ale neznamená, že přesvědčila každého. Potenciál pro další růst ale netkví v přesvědčování skeptiků, nýbrž u lidí, kteří už technologii důvěřují. Skutečná příležitost pro firmy spočívá v tom, aby zkušeným profesionálům ukázaly, že umělá inteligence jejich úsudek posiluje, místo aby ho nahrazovala,“ říká Joe Futty, Chief Product and Technology Officer v Pipedrive.
Kdo v práci AI nepoužívá, nehodlá s tím většinou začít ani během příštích 12 měsíců. Ukazuje to studie AI and humanity at work od společnosti Pipedrive. Takto zatvrzelých je dle studie 76 % z těch, kteří v současnosti AI nepoužívají. Skepsi vůči umělé inteligenci přitom nevedou nejstarší ani nejmladší ročníky, nýbrž profesionálové ve středním věku. Více než 50 % odpůrců jsou lidé staří 35–54 let. Ještě větší část skeptiků (58 %) jsou navíc lidé aktuálně zaměstnaní na plný úvazek. Denně naopak AI nástroje používá 50,2 % zaměstnanců na plný úvazek a téměř 58 % studentů.
Kognitivní partner, nikoli autopilot
Profesionálové přistupují k technologii jako k partnerovi pro přemýšlení, nikoli jako k náhradě vlastní práce. Zaměstnanci proto nástroje uplatňují hlavně v činnostech vyžadujících kognitivní přípravu. Nejčastěji jde o vyhledávání informací a rešerše (46,6 %), psaní a editaci textů (35,1 %) nebo brainstorming (32,4 %). Pro automatizaci práce používá AI méně než pětina (16,3 %) a na programování jen desetina dotázaných. Pouze 5,6 % lidí se domnívá, že by tam, kde to je technicky možné, měla AI převzít většinu lidských rolí.
Většina lidí navíc svůj profesní úspěch připisuje osobnímu úsudku a mezilidským vztahům. Pro 73 % lidí je navazování autentických lidských vztahů velmi nebo mimořádně důležité a polovina profesionálů osobní zkušenost a lidský úsudek považuje za hlavní motor své kariéry. AI nástrojům takový vliv přisoudilo jen 15,1 % lidí, pětina respondentů (22,2 %) nezaznamenala, že by AI vedla k větší pracovní rychlosti nebo kvalitě.
Komunikace musí být osobní
Důraz na lidský faktor hraje roli i v komunikaci. 44 % dotázaných vůbec AI pro komunikaci nepoužívá a dává přednost zprávám od skutečných lidí. Bezmála třetina lidí považuje texty od AI za příliš robotické a generické. Jenom 12 % si myslí, že jsou srovnatelné s lidskými. Asi 28 % lidí navíc vadí, když dostanou zprávu, o které vědí, že ji generovala AI. Uživatelé, kteří umělou inteligenci ke komunikaci přesto využívají, vyžadují zachování vlastní identity. Pro 70 % z nich je důležité, aby výsledek zněl jako jejich vlastní projev, pro polovinu je to dokonce naprosto zásadní.
„Data z našeho průzkumu ukazují, že lidé neodmítají materiály vytvořené umělou inteligencí jako takové, ale odmítají vše, co působí neosobně. To ovšem není kritika, ale signál. Úspěch nyní nebudou slavit AI nástroje, které chrlí ještě více obsahu a ještě rychleji, nýbrž ty, které uživatelům umožní zachovat si vlastní styl,“ doplňuje Futty.