OECD: Do AI směřovalo 61 procent rizikového kapitálu. Investoři ale neumějí srovnávat bezpečnost firem

Na platformě OECD.AI vyšla analýza věnovaná vztahu mezi investicemi a důvěryhodností umělé inteligence. Text vychází z červnového jednání odborné skupiny mezinárodního partnerství GPAI a zabývá se otázkou, jak mohou investoři při rozhodování zohledňovat bezpečnost a odpovědnost technologických firem. Podle údajů citovaných v analýze směřovalo v roce 2025 přibližně 61 procent celosvětového rizikového kapitálu do společností zaměřených na AI. Taková koncentrace vytváří mimořádný tlak na rychlý růst a rozšiřování technologií. Současně však investoři nemají dostatek srovnatelných informací o tom, jak jednotlivé firmy řídí rizika. Mnoho společností zveřejňuje obecné závazky k bezpečnému vývoji, ale neposkytuje údaje umožňující ověřit jejich skutečné plnění. Analýza upozorňuje, že důvěryhodnost AI přestává být pouze etickým tématem. Může mít přímý vliv na hospodářské výsledky, hodnotu společnosti a její schopnost získávat nové zákazníky. U veřejně obchodovaných firem mohou investoři posuzovat například odpovědnost za bezpečnostní incidenty, náklady na dodržování právních předpisů, pojistitelnost rizik nebo závislost na výpočetní infrastruktuře. Soukromí investoři začínají podobné otázky začleňovat do prověrek před akvizicemi a do správy investičních portfolií. U mladých technologických společností je situace složitější, protože často nemají rozsáhlou historii provozu ani zavedené kontrolní postupy. Autoři rozlišují tři hlavní nedostatky. Prvním je absence jednoduchých hodnoticích postupů, které by převáděly obecné zásady odpovědné AI do konkrétních investičních kritérií. Druhým problémem je nedostatek srovnatelných údajů. Investoři potřebují vědět, kdo ve firmě odpovídá za rizika, jak probíhá testování modelů, jak jsou kontrolováni dodavatelé a jak společnost řeší incidenty. Třetím nedostatkem je nezávislé ověřování. Bez externích kontrol mohou investoři jen obtížně rozlišovat mezi skutečně zavedenými bezpečnostními postupy a marketingovými tvrzeními. Analýza proto upozorňuje na význam zásad OECD pro AI, rámce pro vykazování podle Hirošimského procesu a doporučení OECD pro náležitou péči při odpovědném využívání AI. Tyto nástroje mohou vytvořit společný základ pro posuzování technologických společností. Ekonomický dopad se týká také podnikových zákazníků. Firmy nakupující AI mohou postupně vyžadovat podobné informace jako investoři: výsledky bezpečnostních testů, evidenci incidentů, pravidla přístupu k datům a nezávislé hodnocení. Dodavatel, který tyto informace dokáže doložit, může získat výhodu při jednání s bankami, pojišťovnami nebo veřejnou správou. Naopak nedostatečná dokumentace může prodlužovat schvalování zakázek a zvyšovat náklady na smluvní a právní prověrky. Autoři zároveň upozorňují, že jde o názory odborníků publikované na platformě OECD.AI, nikoli o nové závazné stanovisko OECD. KLÍČOVÉ POJMY Rizikový kapitál: Investice do mladých nebo rychle rostoucích firem s vysokým potenciálem výnosu i ztráty. Náležitá péče: Systematické prověřování podnikových, finančních, právních a technologických rizik před investicí nebo uzavřením významné smlouvy. Nezávislé ověření: Kontrola tvrzení a postupů firmy odborníkem, který není součástí jejího běžného řízení.

OECD: Do AI směřovalo 61 procent rizikového kapitálu. Investoři ale neumějí srovnávat bezpečnost firem

Celé znění článku máte k dispozici po registraci na Abravito