Co říkají data o „ajťácích“? Kolik pravdy je na zažitých stereotypech?

O „ajťácích“ mnohdy koluje množství stereotypů, u kterých může být leckdy náročné určit, zda na nich skutečně něco je, nebo jsou daleko od pravdy. V první řadě je důležité mít na paměti, že v oblasti IT existuje mnoho různých rolí a specializací, od programátorů, testerů, správců databází, UX/UI designérů po IT manažery, bezpečnostní experty a mnoho dalších. Vzhledem k této rozmanitosti je obtížné prohlásit o celém IT odvětví, že jsou „všichni stejní“. To totiž přirozeně nejsou.

Co říkají data o ajťácích? Kolik pravdy je na zažitých stereotypech?
Ilustrační snímek

Existují však některá pozorování a studie, které naznačují určité rozdíly v osobnostních rysech „IT populace“ ve srovnání s „obecnou populací“. Jak ale poznat, co jsou stereotypy či obecná přesvědčení a co jsou fakta? V TCC online jsme analyzovali data, která máme k dispozici z Multifaktorového osobnostního profilu, který patří mezi naše nejvyužívanější psychodiagnostické metody. A zjistili jsme zajímavé souvislosti.

Je „IT populace“ plná nemluvných introvertů?

Jedním z nejznámějších stereotypů, které kolují o IT populaci, je pravděpodobně jejich silná introverze, mnohdy však až zaměňovaná s nemluvností. Přestože naše data v minulosti ukazovala signifikantní rozdíl na škále Introverze–Extraverze, kdy lidé v oblasti IT byli více introvertní, chtěli jsme si tento předpoklad ověřit i na datech novějších. Letošní studie provedená na datech od ledna 2022 toto zjištění opět potvrdila, a ve srovnání s českou obecnou populací se tedy u IT populace projevila výrazně vyšší introverze. Přestože se ale introverze projevuje celkově nižší potřebou projevovat se výrazně expresivně, neměli bychom „ajťáky“ (ani introverty obecně) nálepkovat jen jako ty nemluvné.

Naše data dále ukazují, že mezi zaměstnanci v oblasti IT a celkovou populací jsou i další rozdíly. Konkrétně se to pak velmi silně projevilo u škály Spolupráce–Průbojnost. IT populace jsou pak ti, kteří jsou signifikantně více spolupracující typy. To znamená, že je pro ně klíčová funkční spolupráce a dobrá atmosféra v týmu, jsou ochotni vyjít druhým vstříc, a naopak nemají tak výraznou potřebu ovlivňovat dění a jít si za svými cíli na úkor druhých.

Tato dvě zjištění jednoznačně bourají zaběhnuté stereotypy, že „ajťáci“ jsou ti nemluvní až plaší lidé, orientovaní pouze na sebe a svoji práci. Naopak spolupráce a harmonie ve vztazích se jeví jako pro ně jeden z důležitých faktorů. Přestože se v některých studiích objevují i zjištění, že IT populace jeví více introvertní rysy, rozhodně to neznamená, že se jedná o typ lidí, kteří se dobrovolně a rádi izolují, o vztahy jim nejde a s druhými komunikují jen minimálně. Takové paušalizování by bylo velmi mylné a stereotypní.

U lidí v IT jsme také signifikantně více pozorovali racionální, logické typy. To nám ukázala konkrétně škála Cítění–Myšlení, kde IT populace oproti obecné populaci skórovala signifikantně více směrem k pólu Myšlení. To je zjištění, které možná není až tak překvapivé vzhledem k tomu, že ve světě jedniček a nul jsou při rozhodování o řešení klíčová především fakta a data, méně pak pocity. IT specialisté tak zúročí logické smýšlení určitě více než empatii a diplomacii.

IT vs. obecná populace
Graf: Srovnání osobnostního profilu IT vs. obecná populace, zdroj: TCC online

Třetím zjištěním vycházejícím z našich dat byl výrazný rozdíl na škále Rizika–Příležitosti. Pro „IT populaci“ tak oproti obecné populaci byla výrazně více typická orientace na rizika, obezřetnost, respekt vůči možným chybám. Zatímco na druhé straně „Příležitosti“ představují více přístup „No však to určitě dobře dopadne“, u IT populace se naopak nemusíme bát idealistického snílkovství. Lidé v IT totiž rizika velmi dobře vnímají, řeší je a nenechají se jen tak unášet vírou a nadějí, že všechno bude v pořádku. A to je velmi dobrá zpráva pro nás všechny. Jsme totiž v době, kdy se IT technologie vyvíjejí raketovou rychlostí a spolu s tím se tak přirozeně vynořuje i spoustu otázek a obav. Jelikož ale sami tvůrci rizika vnímají, nepřehlížejí je a logicky je řeší, můžeme mít alespoň o trochu víc vnitřního klidu, že jsme v dobrých rukou.